Jde o každoroční folklór a jednání o minimální mzdě se víceméně opakují podle stejného scénáře. Odboráři navrhnou své představy, o kolik chtějí zvýšit minimální mzdu, zaměstnavatelé řeknou, že s tím nesouhlasí, a požadují, aby se minimální mzda nezvyšovala, případně jen decentně upravila.
Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
Pak vláda, která se pasuje do pozice spravedlivého a moudrého rozhodčího, rozhodně.
Tento rok je situace o něco odlišná – diskuse méně vypjatá a ministr práce Milan Krajniak se k tématu velmi nevyjadřuje a spoléhá se na takzvaný automat.
Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení požaduje, aby se výška „minimálky“ zmrazila na současné úrovni 623 eur. Zdůvodňuje to dopady pandemie a nejistotou ohledně třetí vlny. Odboráři proti tomu protestují, chtějí minimální mzdu na úrovni 60 procent průměrné mzdy z roku 2020. Jelikož ta byla loni ve výši 1133 eur, podle odborářů by byl ideál růstu minimální mzdy na 680 eur. Jenže jednání mezi oběma stranami, tak jako každý rok, selhaly.
Jak bude růst minimální mzda příští rok by se mohlo rozhodnout příští týden, kdy zasedne tripartita, tedy představitelé vlády, firem a oborů. Pokud ani zde nedojde k dohodě, začne platit automatický výpočet podle zákona, který platí jen od loňska.
„Podle něj se minimální měsíční mzda pro rok 2022 určí jako částka odpovídající 57 procentům průměrné měsíční nominální mzdy v národním hospodářství v roce 2020. Minimální mzda by tak od začátku příštího roku stoupla o 23 eur na 646 eur,“ potvrdila mluvčí ministerstva práce Eva Rovenská .
