Úterý, 28 března, 2023
aktualne
aktuality

Taliban zdědil zásoby nerostů v hodnotě bilionu dolarů

on

KÁBUL, PAŘÍŽ. Afghánské militantní hnutí Taliban, které převzalo moc v zemi, získalo spolu s ní i zásoby nerostných surovin v hodnotě přibližně 1 bilionu USD (856,82 miliardy korun). Včetně těch, které mohou pohánět svět při přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
Afghánistán se přitom už dlouho snaží využít své obrovské zásoby nerostů. A Taliban čelí zablokování financí po návratu k moci 20 let od svého svržení, protože hlavní dárci zastavili svoji podporu Afghánistánu.

Války zbrzdily rozvoj
Nekonečné války a slabá infrastruktura zabránili zemi těžit z prodeje kovů, které by mohly zvýšit její ekonomické bohatství.

Podle lednové zprávy US Geological Survey (USGS) v Afghánistánu se nachází bauxit, měď, železná ruda, lithium a vzácné zeminy. Měď, která je potřebná na výrobu kabelů, se letos stala „horkou komoditou“ a její ceny se vyšplhaly na více než 10000 USD za tunu. Lithium je zase důležitým prvkem při výrobě baterií pro elektromobily, solárních panelů a větrných elektráren.

Mezinárodní agentura pro energetiku předpovídá, že globální poptávka po lithiu do roku 2040 vzroste více než čtyřicetinásobně. A Afghánistán „sedí na obrovském zdroji lithia, které se dodnes nečerpá,“ řekl Guillaume Pitron, autor knihy „Válka o vzácné kovy“.

Afghánistán je bohatý také na prvky vzácných zemin – neodym, praseodym a dysprosium, které se používají v sektoru čisté energie. USGS odhaduje hodnotu nevyužitého nerostného bohatství země na 1 bilion USD, zatímco afghánští představitelé tvrdili, že je to třikrát více.

Afghánistán je na tom lépe pokud jde o získávání drahých kamenů, jako jsou smaragdy a rubíny, jakož i polodrahokamy turmalín a lapis lazuli, ale i tomto odvětví naráží na problémy s nelegálním pašováním do Pákistánu. V zemi se těží i mastek, mramor, uhlí a železo.

Ačkoliv nástup Talibanu k moci může odradit zahraniční investory, jednou ze zemí, která se zdá být ochotna s nimi obchodovat, je Čína. Druhá největší ekonomika světa uvedla, že je připravena na „přátelské a kooperativní“ vztahy s Afghánistánem po vstupu Talibanu do Kábulu.

Státní společnost China Metallurgical Group Corporation získala v roce 2007 práva k pronájmu obrovského ložiska měděné rudy Mes Aynak na 30 let a těžbu 11,5 milionu tun komodity.

Problémem je bezpečnost
Podle čínského státního bulvárního deníku Global Times se těžba mědi z druhého největšího nevyužitého ložiska na světě ještě nezačala pro „problémy s bezpečností“.

Global Times však s dovoláním na zdroj z čínské firmy uvedl, že „zváží jeho znovuotevření po stabilizaci situace a mezinárodním uznání vlády Talibanu včetně jejího uznání ze strany Číny“.

Ačkoliv čínští lídři nejsou „nadšení“ nástupem Talibanu k moci, „nedovolí, aby princip stál v cestě pragmatismu,“ uvedl v blogu Ryan Hass, vedoucí pracovník think-tanku Brookings Institution se sídlem ve Washingtonu. Nedostatečný rozvoj měděné doly Mes Aynak navzdory velkým investicím Pekingu stojí za jeho ochotu projevit trpělivost při dosahování návratnosti investic, dodal.

I francouzský expert Guillaume Pitron poznamenal, že Číňané nepodmiňují své obchodní dohody dodržováním demokratických principů. No nemyslí si, že se z Afghánistánu stane eldorádo minerálů. „Na to potřebujete velmi stabilní politické prostředí,“ řekl Pitron.

Mezi objevením ložiska nerostů a začátkem těžby může podle něj uběhnout i 20 let. „Žádná společnost nebude chtít investovat, pokud nebude existovat stabilní politický a právní systém,“ dodal.

Mohlo by Vás zajímat

Ukrajina uvalila sankce na poslance za snahu o diskreditaci Bidena

Andrija Derkača viní ze spolupráce s Ruskem a zasahování do prezidentských voleb v USA. Ukraine sanctions lawmaker accused of meddling in U.S. election https://t.co/rggNgkCKQP https://t.co/SVTezXjWnw 23.8.2021...